Členům společenství vlastníků v Králíkách v Pardubickém kraji, jež sdružuje dvě desítky bytů, se při podpisu nové smlouvy na dodávky plynu protočily panenky. Každá domácnost bude totiž za vytápění ve společné domovní plynové kotelně v příštím roce platit 4,5krát více peněz než letos. V tomto roce náklady na plyn rozpočtené na každý byt ještě činí 4850 korun, v tom následujícím ale vyšplhají na 21 295 korun.
Kraličtí vlastníci bytů mu posloužili jako konkrétní případ v dopise ministrovi průmyslu a obchodu Jozefu Síkelovi (za STAN). Apeloval v něm, aby ze státem připravovaného úsporného tarifu na energie mohli profitovat také lidé, jimž se jejich byty vytápějí z centrálních kotelen.
Velká bytová družstva obvykle mívají finanční rezervy. Pokud však malé družstvo nebo SVJ tvoří jenom lidé bydlící v jediném domě, mohou snadno spadnout do potíží. Zejména v případě, že by rostoucí inflace srazila do dluhů větší počet jejich členů.
To by se mohlo stát třeba tehdy, kdyby si některá z nich včas před topnou sezonou nezvýšila zálohy a jejich členové by potom museli po obdržení faktury platit najednou příliš velké sumy. Každý by na ně nemusel mít dost peněz.
Solární panely jako řešení?
Bytová družstva i SVJ nyní často vzhledem k rostoucí inflaci chtějí na energiích šetřit. Pokukují proto zejména po solárních panelech, které by si ráda instalovala na střechy svých domů. Využít by je chtěla třeba i na ohřev vody, případně je kombinovat s tepelnými čerpadly. „Zájem je obrovský, proto k tomu pořádáme různé semináře,“ poznamenal Vysloužil.
Zatím však podle něj nemá smysl spěchat. Čeká se totiž na to, až Energetický regulační úřad vydá vyhlášku, která upraví zapojení takovýchto zdrojů do energetické sítě. Se zdroji je třeba propojit konkrétní domácnosti, a k tomu je potřeba příslušná legislativa. „Bez jejich zapojení a jejich spotřeby to ekonomicky nedává smysl,“ vysvětlil.
Energií se týká i další novinka. Již od letošního ledna musí být postupně systémy vytápění v bytových domech osazovány dálkově odečitatelnými měřidly. V Poslanecké sněmovně ale už několik měsíců stále čeká na projednání úzce související novela zákona o službách. Ta by měla upravit způsob, jak se takto získané informace skutečně využijí.
„Nerozumím tomu otálení, protože když už tady je povinné měření se vzdálenými odečty, tak by předávání takto získaných dat mělo být logickým završením tohoto procesu,“ dodal Kroh.